​Vytvořeno pomocí Wix.com v roce 2019, Vincento Kara

Pokud mě chcete kontaktovat, využijte můj e-mail: vincento.kara@gmail.com

Vyhledat
  • Vincento Kara

LA LLORONA: PROKLETÁ ŽENA


V mexickém folkloru se vypráví legenda o La Lloroně. Legenda, která vychází z příběhu o mladé ženě, jež v záchvatu žárlivosti a vzteku na nevěrného manžela, který ji opustil s jinou, utopí své dvě děti. Náhlé uvědomění si tohoto hrůzného činu ji pak vžene pod říční hladinu, kde se sama taktéž utopí. Není jí však dovoleno spočinout a je tak prokleta a od té doby se zjevuje jako přízrak, který bere děti jiným matkám, aby jimi nahradila ty své.

Posouváme se do sedmdesátých let dvacátého století, kdy La Llorona právě sužuje rodinu Alvarezovu. Chce uchvátit dva malé kluky, dva bratry, které se snaží chránit jejich matka Patricia. Boj s nadpřirozenem zatím zvládá, ovšem jen do doby, kdy její snahu překazí Anna, pracovnice sociální péče, která Patricii obě děti, v podezření na jejich týrání, odebere. A to je ten moment, kdy děsivý přízrak plačící ženy udeří a obě děti bez matčiny ochrany zabije.

Patricia jejich smrt následně dává za vinu Anně a modlí se, aby si La Llorona vzala i její děti. A ta modlitby vyslechne. Jakmile se přízrak upoutá na něčí rodinu, jen těžko se ho lze zbavit, proto Anna požádá o pomoc církev, konkrétně jednoho svérázného bývalého kněze, Rafaela Olveru, s jehož pomocí se pouští do boje s La Lloronou, aby zachránila nejen sebe, ale hlavně své děti.

Kdo by to byl řekl, že se série The Conjuring rozroste o další hororový příběh, který s původními dvěma filmy nemá nic společného. Ovšem s těmi ostatními, jako je Sestra (2018), či několik dílů Annabelle (2014, 2017 a 2019), má naopak společného mnoho. Skoro až by se dalo říct, že tyto snímky jsou natočeny podle jedné šablony. Bohužel té, která už skoro dvě dekády určuje ráz hororových filmů. Ráz přímo ke dnu. Ke dnu, jež je mnohými výtvory prohlubováno víc a víc.

Všechny tyto zmíněné filmy jsou jen o nesmyslných lekacích momentech, kde hlavní postavy neustále někam chodí, velmi pomalu, něco hledají, velmi pomalu, něco prozkoumávají, velmi pomalu, otáčí se také velmi pomalu a vy jen čekáte, až na vás z toho či onoho temného rohu nebo kouta něco vyskočí. Samozřejmě s patřičným zvukovým doprovodem. To není strašení, to neplní primární funkci, kterou filmový horor má přinášet. Atmosféra se zde nebuduje. Konstrukce příběhů se nikdy nemění. Zplozenci a zplozenkyně nadpřirozena vypadají všichni vesměs stejně a jediné, co dělají, je, že zeširoka otevírají své huby, křičí a sem tam použijí trochu telekineze. Celý současný hororový princip je vystaven na velmi laciným a stále se opakujícím motivu.

Jako zastánce hororů druhé poloviny minulého století, které opravdu mrazí, děsí a nebojíte se, že dostanete pětinásobný infarkt z leknutí, ty soudobé opravdu nemám, až na pár výjimek, rád. Už jsem jimi přesycen. A proto ani tento film nemohu hodnotit více než jednou hvězdičkou. Jednou hvězdičkou za pár vtipných průpovídek Rafaela Olvery. Ten měl dostat mnohem více prostoru, možná jako komediální horor s trochou nadhledu by snímek měl větší úspěch. Bohužel se tak nestalo.

originální název: The Curse of La Llorona

rok uvedení: 2019

režie: Michael Chaves / scénář: Mikki Daughtry, Tobias Iaconis

hrají: Linda Cardellini, Raymond Cruz, Patricia Velasquez


HODNOCENO 1/5

2 zobrazení