​Vytvořeno pomocí Wix.com v roce 2019, Vincento Kara

Pokud mě chcete kontaktovat, využijte můj e-mail: vincento.kara@gmail.com

Vyhledat
  • Vincento Kara

SMRT ELISY LAMOVÉ

Elisa Lamová, narozena 30 dubna roku 1991 do rodiny hongkongských přistěhovalců žijících ve Vancouveru. Její rodiče vlastní malou restauraci v Burnaby kousek za městem, takže by se dalo říct, že se jako rodina nemají špatně. Avšak Elisa trpí bipolární poruchou, která jí život velice stěžuje. I přes kontinuální léčbu sama usuzuje, že jsou studia na univerzitě Britské Kolumbie jejím psychickým stavem negativně ovlivňována natolik, že se rozhodne je pro rok 2013 přerušit a nějaký čas věnovat cestování po Spojených státech.

Ze zápisků na jejím osobním blogu, který si vedla, víme, že cestu začíná v San Diegu. Její rodiče, kterým každý den píše zprávy, následně tvrdí, že se její stav velmi zlepšuje.

26. ledna roku 2013 se pak přesouvá do Los Angeles, odkud má po pěti dnech pokračovat v cestě do Santa Cruz. Los Angeles je však její poslední zastávkou. Zprvu se zde ubytovává v historickém hotelu nevalné pověsti jménem Cecil. Již po několika prvních dnech ale vše začíná nasvědčovat tomu, že to s Elisiným psychickým zdravím zase až tak dobře nevypadá. Nejdříve je po stížnostech na její podivně chování od spolubydlících přesunuta na jiný pokoj. Následuje výstup v kabině hotelového výtahu, na kterém, díky zveřejněnému videozáznamu, můžeme vidět, že se Elisa chová ještě více než podivně. Jedná zmateně, pohybuje se a gestikuluje zvláštně, opakovaně vystupuje z výtahu a zase do něj nastupuje, v něm mačká tlačítka jedno přes druhé, a vypadá to, že na chodbě s někým mluví, ovšem na záznamu se nikdo další již neukazuje. Můžeme její chování přičíst na vrub její psychické poruše? Nebo lékům, které bere? Drogám? Nebo se v hotelu nachází někdo, z koho měla panickou hrůzu? Následující události však vše zamotají ještě více...

Jakmile se Elisa od 29. ledna přestává ozývat svým rodičům, ti okamžitě kontaktují losangeleskou policejní stanici. Začíná pátrání, avšak bez prvotních výsledků. Několik osobních věcí je nalezeno v jejím pokoji na hotelu, ale nic víc. Nikdo nic neviděl, nikdo nic neví. 6. února policie pořádá tiskovou konferenci a rozdává v okolí hotelu fotky pohřešované. Opět bezvýsledně. Pouze žena z nedalekého knihkupectví tvrdí, že u ní v obchodě Elisa byla ten den, kdy zmizela, a že to bylo veselé děvče. O deset dní později policie zveřejňuje zmiňovaný záznam z výtahu pořízený 1. února, patrně několik chvil před její smrtí. Opět bezvýsledně. Vyšetřování se tak zdá býti ve slepé uličce.

Mezitím si hosté v hotelu Cecil začínají stěžovat, že voda, ve které se koupou, či kterou někteří pijí, podivně zapáchá a má tmavou barvu. 19. února tedy správce budovy vystoupá na střechu, aby zkontroloval nádrže na vodu. A v jedné z nich pak nalézá mrtvé tělo Elisy Lamové.

Částečná toxikologie (z důvodu již malého množství krve) neprokázala přítomnost látek jiných, než zbytku léků, které brala, a pitva stanovila jako příčinu smrti utonutí bez cizího přičinění, tudíž můžeme zde hovořit o sebevraždě, která u lidí s bipolární poruchou není nic neobvyklého, nebo nehodě, což je nakonec i oficiální stanovisko vyšetřovatelů. Případ je tedy uzavřen, ovšem zůstává v něm několik otazníků.

Jak Elisa mohla vědět, že dveře na střechu jsou hlídané alarmem a tudíž jediná cesta k nádržím vedla složitě přes požární schodiště? Objevila tuto cestu náhodou, když se snažila před někým utéct? Proč ze sebe svlékla všechny své šaty? Jak se jí podařilo prolézt otvorem v nádrži širokým přibližně 40 cm a pak za sebou zavřít těžké železné víko? A proč tam vůbec lezla? Snažila se tam před někým ukrýt? Kam zmizel její telefon, který se nikdy už nenajde? A proč je její blog i po její smrti nadále aktualizován a kým? V neposlední řadě vyvolává několik otázek i záznam z hotelového výtahu, který je před svým uveřejněním prokazatelně editován a sestříhán... Na tyto otázky už patrně nikdy nedostaneme odpovědi a tak smrt Elisy Lamové už navěky zůstane záhadná a tajemná.

Dohru celé smutné události pak už má jen několik žalob na vedení hotelu ze strany ubytovaných hostů a rodiny Lamových, hotel se následně přejmenuje na Stay on Maine, ovšem na pověsti mu to nijak už nepřidá.

Elisa Lamová je pohřbena na hřbitově Forest Lawn Memorial Park v Burnaby.




10 zobrazení