​Vytvořeno pomocí Wix.com v roce 2019, Vincento Kara

Pokud mě chcete kontaktovat, využijte můj e-mail: vincento.kara@gmail.com

Vyhledat
  • Vincento Kara

VLÁKNA


Jak by vypadal svět po jaderné válce? Do světa se sice moc nepodíváme, ale alespoň do anglického města Sheffield ano.

Film začíná pozvolným a velice povrchním představením několika málo postav, které prožívají denní strasti běžného městského života. Běžného, avšak nyní mírně zakaleného událostmi na blízkém východě, kde pomalu dochází ke konfliktu Sovětského svazu a vojsk NATO v čele s USA. V první necelé hodince tak vidíme, jak společně se vzrůstajícím válečným napětím dochází i ke změnám ve společenském životě jinak konzervativních angličanů. A jelikož poměřování sil dvou velmocí nakonec vrcholí, jak nejhůře může, dochází k celosvětovému jadernému útoku. Katastrofa největších rozměrů tak naprosto změní vše, co známe, a z ulic poklidného anglického města nedávné minulosti se vřítíme do neodvratné postapokalyptické budoucnosti plné hladu a smrti.

A přesně od této chvíle si začne vybírat daň to, že tvůrci vůbec netušili, co chtějí točit. Drama? Katastrofický film? Dokument? Prvky všeho jsou zde smíchány v jakýsi dort pejska a kočičky, kdy na jednu stranu sledujeme realistické až pomalu dokumentární zpracování dopadu jaderné krize, a na stranu druhou nudnou dramatizaci rozpadu společnosti a osudy přeživších jednotlivců. A protože se s postavami před katastrofou prakticky vůbec neseznámíme, moc nevíme, kdo je kdo, a absolutně nám nezáleží na tom, co se s kým stane.

Osobně jsem se tedy upnul na tu dokumentární část, jelikož nic jiného, co film nabízel, už zajímavé nebylo. Ale k tomu by mi postačilo se podívat na opravdový dokument zpracovávající stejné téma a nemusel bych tak protrpět na desítky minut absolutně nezáživného utahaného děje.

Hodnotím jednou hvězdičkou, ani pořádně nevím za co. Možná za to malé zrnko jakési deprese či sklíčenosti z toho, co by mohla být jedna z možných budoucností našeho reálného světa, ale jinak je film špatný snad ve všech směrech. Scénář zpočátku dějově nudí, charakterově je dutý, a po jaderném útoku, který na chvíli příběh rozhýbe, se obratem vrací do stejné nudy, jako před ním. Vyvrcholení nečekejte, poselství nečekejte. Snad si jen odneste těch pár faktů, které ale dnes nemusí být kvůli stáří snímku zase až tak aktuální.

Na film se podívejte, i když bych ho osobně nedoporučil, protože má vysoké a kladné hodnocení, takže jsem v něm možná jen neviděl to, co jsem vidět měl a ostatní viděli, a v hodnocení se mýlím. Tentokrát musíte posoudit sami.

originální název: Threads

rok uvedení: 1984

režie: Mick Jackson / scénář: Barry Hines

hrají: nějací herci, pravděpodobně z Británie


HODNOCENO 1/5

4 zobrazení